Prvním bodem, je správná pozice hlavy. Hlava je jakoby zavěšená shora a tím se narovná krční páteř a oči směřují přímo dopředu. Takto je aktivován duch. Pokračujeme tím, že ústa nemáme ani úplně otevřená, ani úplně zavřená, nadechujeme se nosem a vydechujeme ústy. Nádech a výdech nesmí být hektický, a když vydechujeme, tak ústa nejsou otevřená, ale ani pevně sevřená. Jazyk se dotýká horního patra za zuby. Jak se jazykem dotýkáme horního patra, můžeme cvičit i dvě hodiny a nebudeme mít žádnou žízeň. Pokud ale ústa otevřeme, žízeň se dostaví poměrně brzy. Smyslem cvičení je aktivovat čchi a tu není možné ani vidět, natož se ji dotknout. Čchi v základu rozlišujeme na prenatální a postnatální složku. Prenatální složkou je přirozenost v podobě instinktu, který nelze vidět a není možné se ho ani dotknout, může být jen procítěn. Naproti tomu postnatální složka je projevenou silou ve všech zjevných formách. Proto hovoříme o neviditelné čchi a zjevné Li.
Pokud dokážeme stát nějaký čas klidně a pohodlně ve statické pozici, akumuluje se v chodidlech čchi a jakmile se začneme pohybovat, rozšíří se do celého těla. Dech by měl být vždy v souladu s pohybem, a proto nikdy není možné v odstředivém pohybu nadechovat. Forma je seskládána z pohybů, které na sebe navazují, a je v nich přesně určeno, kdy nadechovat a kdy vydechovat aby vše bylo souladné. Čchi, pokud jsme uvolněni a přirozeně dýcháme, se akumuluje ve spodním energetickém centru – tan-tienu. V jiném případě zpravidla nekontrolovaně stoupá vzhůru a zvedá ramena, nepřirozeně rozpíná hrudník a tlačí v oblasti krku a hlavy. Cvičení je dlouhodobý proces, který sleduje, aby se čchi usadila v tan-tienu a nestupala nekontrolovaně výš. Oči by vždy měly kontrolovat prováděný pohyb. Nikdy byste se neměli dívat doleva, když ruka směřuje doprava a podobně. Dále je důležité dbát na to, aby ve všech pozicích byla ramena uvolněná, a to se dosahuje tzv. svěšením loktů. Zápěstí nesmí být povolené a svěšené, jak bývá někdy vidět, nýbrž je prodloužením předloktí a dlaně. Všechny klouby horních končetin musí být otevřené a uvolněné, aby jimi mohla proudit čchi. V praxi to znamená vyvarovat se nepřirozených zalomení a silových vytažení. Dodržováním tohoto pravidla se končetiny pohybují v ladných, přirozených křivkách. Dlaň by měla být přirozeně otevřená, ale nesmí docházet ke ztuhlosti. Mezi prsty jsou drobné mezery, neboť není přirozené držet je těsně u sebe. A stejně tak je i lehce odkloněn palec. Je velmi výhodné mít ruku uvolněnou, protože to je výhodné v aplikacích při navazování kontaktu se soupeřem. Další pozornost věnujeme hrudníku. Ten by neměl být ani příliš vypnutý a stejně tak by se neměl naklánět dopředu. Páteř visí volně dolů jako šňůrka a obratle na ní jsou jako korálky. Tím skelet dostává do přirozené pozice, což blahodárně působí na chronické blokády zad. Prostřednictvím uvolněného pasu, boků a lehce vtaženému hrudníku, může energie ideálně obíhat po mikrokosmickém okruhu. Správnost pozice se dá ověřit tím, že se postavíme a napneme ruku dlaní nahoru před sebe. Budeme-li na ni vyvíjet tlak někde v ohybu lokte, nemělo by, pokud budeme správně stát, dojít ke ztrátě rovnováhy. Čhi stoupá po zádech vzhůru a tím je možné tuto pozici udržet. Jakmile je pas s boky ve správné pozici, náš pohyb může vycházet ze středu, ovlivňovat celé tělo a bránit vykořenění. Pas je velmi důležitý, protože řídí pohyb síly. Říká se, že pas je generálem pohybu, a pokud bude spodní část těla v chybné pozici, nic z toho nebude k užitku. Zdroj života se nachází v pase. Další tématem, o kterém budeme mluvit je plnost a prázdnota. Nohy jsou velmi dobrým příkladem pro vysvětlení plnosti a prázdnoty. Pokud máme nohu na pravé noze, tak je plná a je charakteru jang, levá je prázdná a tudíž jin. Když je někde plnost, musí se někde nacházet i prázdnota. V průběhu cvičení a praktikování postupně prohlubujeme uvědomění těchto kvalit a tím se nám otvírá schopnost vnímat energii čchi. Celé tělo musí koordinovat jako jeden celek, v němž všechny části spolupracují. Pokud by bojové umění bylo omezeno jen na útok a obranu, bylo by smutné dělat taiji, jehož možnosti jdou mnohem dál. Někdo říká, že to je orientální tanec, aby se lidé cítili dobře, ale tak tomu rozhodně není. Formu bychom měli dělat tak, že si představujeme soupeře, to tedy znamená mít znalost aplikací. Bez toho bude forma bez čchi a bez ducha. Cvičte pomalu, ale jistě každý den, měsíc po měsíci, aby vaše pohyby byly jisté a váš záměr pevný. Při cvičení nezavírejte oči, aby nebylo bezduché. A nyní vám něco povím o práci nohou. V jangových pozicích ANN, ometení odstrčení apod. by tělo mělo být lehce nakloněno dopředu, jako bychom podpírali zeď trámem, a když se do nás někdo opře, nijak s námi nepohne. V pozici biče a roztažení vějíře je jedna ruka vepředu a druhá vzadu, čímž se trup vychyluje jemně do strany. V tomto případě je žádoucí mít záda rovná. V pozici biče dbáme na „pařátek“, který vytvoříme volným položením palce k prstům, a ty se už nesbíhají do jednoho bodu. Ruce v biči jsou natažené s lehkým povolením, nikoli však křečovitě napjaté. Pozice by měla být celistvá, to znamená nikde žádné díry ani nadbytek. Zadní noha v pozicích luku se propíná v okamžiku vysílání tingu, proto by neměla být ve finále techniky pokrčená, což zákonitě vede k rovným zádům a nerozlišenosti. I když budeme v pozicích jen stát, čchi neustále obíhá a pro nás to má konkrétní užitek a příslušný zdravotní efekt. Když budete často používat dveře, nezreznou vám panty a tekoucí voda nezatuchá. Pokud pohybujeme pasem z nohou do rukou, stimuluje to i vnitřní orgány a právě to je jeden ze zdravotních efektů taiji. Základem správně cvičené formy je vnitřní uvolnění. Díky tomu je možné vnímat propojení jednotlivých částí těla. Hovoří se také o sung stavu, který je definován tím, že se něco děje a probíhá samovolně, já jsem jen pozorovatelem. Bez uchopení této kvality není možné taiji jako celek ovládat. Lidé, kteří cvičí již nějakou tu dobu, se dokážou pohybovat správně v přirozeném rytmu, ale musí odložit veškeré úsilí, snahy a ambice a to není lehké, nicméně přináší to jedinečný, neopakovatelný zážitek o skutečném stavu věcí, jinak řečeno z časově omezené Li, nachází člověk nadčasový, ba přímo zázračný rozměr své existence – čchi.
Poznámka překladatele: pokud se budete snažit všechno to, co vám zde starý pán radí pochopit a udělat, zaručeně vaše forma ztratí lehkost a uvolnění, ne že by to nebyla pravda, ale je třeba si tyto věci uvědomovat, nikoli je vytvářet, tím je myslím řečeno všechno.