V dnešní době se stalo zvykem přisuzovat některým metodám a postupům punc všemocnosti. Tímto způsobem se často prezentuje i cvičení čchi-kung. Když si otevřete kanál You-Tube, rozbalí se celá řada nabídek a v každé z nich se na vás bude usmívat pohodový, energický člověk, který má představovat názornou ukázku toho, jak to s vámi bude vypadat, když se také přidáte. Nenutí, nepřesvědčuje, vytváří dokonalý dojem a to stačí. Ještě účinnější efekt má prezentace stylizovaná do dialogu pokorně se ptající žačky a moudrého, odpovídajícího učitele. Vše je v tak dokonalém souladu, že není možné, aby rybička na hozenou návnadu nezabrala.
Říkáte si, co kdyby na tom přece jenom něco bylo a jdete to zkusit…..
A protože dnes se každý rád zviditelňuje, můžeme letmé sestřihy z proběhlých akcí dohledat na internetu. Dají se sledovat nejen konkrétní cvičení, ale i výrazy cvičících, které jsou zrcadlem rozpoložení jejich mysli. Na těch několika málo přesvědčených je vidět nadšení a otevřenost, skeptici si udržují odstup a ostatní prožívají zmatek, protože ničemu nerozumí.
Ačkoli může taková produkce působit na nezkušeného člověka velmi mysteriózně, měli bychom se ptát, jaký může mít pro laika reálný význam. Dokáže zrušit stres, vyléčit nemoc, nebo navrátit k rovnováze a přinést do života nový smysl a radost? Kdyby tomu tak bylo, stali bychom se jisto jistě svědky zázraku. Ten se však zpravidla nekoná a je na každém jednotlivci, aby si všechno sám v sobě náležitě srovnal. Nepopírám, že někteří vnímavější lidé a zejména ženy mohou během cvičení zažívat subjektivní pocity klidu, rovnováhy nebo přílivu energie. Měli bychom si však udělat jasno, zda se to stalo působením konkrétního čchi-kungu, anebo jinými okolnostmi. Neměli bychom zapomínat, že workshop zaměřený na rovnováhu a energii programuje mozek do adekvátní představy a pokud jsou vytvořeny ideální podmínky, (klidná hudba, příjemné prostředí atd.) o zbytek se postará placebo. Jinými slovy vaše mysl uvěřila, že právě tohle se stane a čchi-kung v této hře pak nemá hlavní, nýbrž podružnou úlohu.
Není pochyb o tom, že ve vyladěném prostředí se každý cítí lépe, nicméně je třeba si uvědomit, že ve vašem životě se tím nic zásadního nemění, protože všechno pokračuje dál ve vyjetých kolejích. Takže jsme vlastně programově zlepšovali své pocity a nevědomky přišívali nové záplaty na starý kabát. Abychom našli skutečnou hodnotu konkrétního čchi-kungu, museli bychom jej cvičit sami. Málokdo se však přinutí, protože buď si nic nepamatuje, anebo ho to samotného nebaví. Když se nám to však přece jenom povede a máme vůli u toho vydržet, budeme po nějaké době odměněni poznáním, že čchi-kung není produkt, ale především proces. A někde tady začíná fáze účinku a proměny.
Chtěli bychom být zdraví, šťastní, bohatí, úspěšní jenže aby se něco zásadního v naší realitě změnilo a stalo, musíme se zabývat nejen tělem a jeho pocity, ale také svou myslí a jejími zažitými návyky. Proto usilovat pouze o energii aniž bychom přitom opomíjeli místo, kde nás tlačí bota, je jako chodit s děravým vědrem pro vodu.
Abychom lépe porozuměli čchi-kungu musíme se vrátit o několik set let zpátky do pevninské Číny. Tam mnozí lidé celé životy fyzicky tvrdě pracovali a zpravidla měli bídu a hlad. Tím se neuvěřitelně pročistili a byli vnímaví pro předivo života-energii čchi. Aby přežili a vydrželi, museli nejen těžký úděl přijmout, ale také se naučit s vynaloženou energií efektivně hospodařit. A tak se postupně začal dávat důraz na mentální klid, který se stával součástí každého fyzického pohybu. Uvědomění klidu v těle dalo vzniknout sebe kultivačním rituálům, z kterých se posléze vyvinula čchi-kungová cvičení. A proč o tom mluvím? Protože dnes jsou lidé víc přecpaní než hladoví a nedostatek fyzického pohybu řeší tím, že v krátkém čase podávají extrémní výkony. To však nahrává kolapsu, nikoli kultivaci. Těm ostatním, co mají fyzického pohybu málo, stagnuje energie a tudíž není co kultivovat. V obou případech se jedná o nešťastný přístup, který způsobuje celou řadu duševních, potažmo fyzických poruch.
Čhi-kung je proces pozvolného sebe uvědomění, sebe poznání a sebe kultivace. Aby se taková praxe stala tvořením, které mění prožívanou realitu, musíme pochopit, zpracovat a přijmout celou řadu zdánlivě nepochopitelných a často odmítaných skutečností.
Čchi-kung případně Taiji-guan můžeme z pouhého cvičení povýšit na transformační nástroj.
Od těla k energii, od energie k mysli a od mysli k spiritualitě a vědomí. Takto se to předává a učí už hezkou řádku let, jenže lidé se zpravidla zamotávají do těla a jeho dovedností takže na další fáze vývoje už nezbývá prostor. Z toho se dá usuzovat, že vědomí stojí stranou a jeho pozici nahrazuje mysl. Myslí utváříme svůj svět. Jenže v důsledku neustále aktivnější a přetížené mysli si nemůžeme pořádně uvědomovat důsledky svého tvoření, natož abychom vnímali své tělo a jeho pocity. Když k tomu přidáme stále se zvyšující trend směřování pozornosti do virtuálního prostředí, není divu, že ztrácíme nejen energii ale i rovnováhu což si stále víc vybírá svou nemilosrdnou daň. Tu a tam dojde k momentu uvědomění, zejména v kritických, život ohrožujících situacích. Jenže jakmile je nebezpečí zažehnáno, navracíme se do režimu autopilota, v kterém si nejsme ničeho vědomi. Jsme mnohem víc v kontaktu se svou myslí než tělem a proto nedokážeme v nenadálých situacích intuitivně reagovat. Místo toho nás ovládá chaos a přeceňované schopnosti. Důvodem je, že všechno se v našich životech opakuje pořád dokola takže proč tomu věnovat zbytečnou pozornost. V takovém rozpoložení není jiné volby než té, že vnější okolnosti budou řídit naše myšlenky a pocity. Pokud je tomu tak, stáváme se závislí na vnějších okolnostech a na zprostředkované energii. Jinými slovy máme stále méně sebe zato máme hojnou měrou svět, který v přemíře produkce a nerovnováhy pozvolna kolabuje.
Co říci závěrem? Čchi-kung může být všemocný, ale místo pasivního konzumování je třeba aktivně tvořit. Umět přijímat a umět také dávat. (Přijímáte na kurzu a dáváte když dané téma individuálně rozvíjíte). Proto je ideální pravidelně cvičit v komunitě a pak to jednou nebo dvakrát do týdne vyzkoušet doma). V komunitě vytvářejte hodnotné vztahy a nebuďte vstřícní a otevření jen programově. Tím získáte pevnou vazbu nejen k sobě, ale i k lidem, kteří s vámi své dosažení sdílí. Vztah a vazba jsou mostem přes který přichází dosažení, jinak zůstáváte na všechno sami. Nárazové, často předražené workshopy jsou zpravidla placebem, protože lidé z ulice nejsou a nemohou být na takovouto praxi náležitě připraveni. Jakmile se vědomě pustíte do práce na sobě, časem se zlepší váš tělesný a psychický komfort. Život totiž preferuje změnu. Naučte se tuto energii využít k tomu, abyste měli nad sebou a svým tělem kontrolu. Pokud vás ovládá mysl anebo tělo, v jaké pozici se potom nachází duch? (vědomí) Naučte se občas odepřít svým smyslům jejich dávku rozkoše, necháte-li je vyhladovět, vychutnáte si mnohem víc i malá sousta. Nepodceňujte mysl. Většina lidí žije pod diktátem hodnocení a to je spojeno s emočním tlakem a odporem. I když každá taková reakce mobilizuje energii, zároveň upírá na rovnováze. Když se budete chtít obnovit, vyhledejte samotu a klid. A na konec to nejdůležitější- čchi-kung se nedělá čchi-kung se žije, potom je možné úplně všechno.