Je pondělní ráno a my máme po prvním semináři. Byl to víkend plný nejen cvičení, ale především setkání lidí, kteří si vzájemně rozumí, dokážou se vnímat a být zde nezištně jeden pro druhého.
Byli zde nejen matadoři, kteří jezdí na tyto akce každoročně a tudíž zcela pravidelně, ale také „začátečníci“ – účastníci úterních kurzů co vůbec netušili kam jedou a co mohou očekávat. K tomu jsme měli ještě jednoho návštěvníka z úplně jiného prostředí bez praktické zkušenosti s Čchi-kungem a to je vždy výzva. V takovém případě nikdy předem nevíte jak to bude fungovat, protože to nejdůležitější je všechny a všechno sladit. Navíc byl úplněk, letní slunovrat a k tomu jak už bývá zvykem, změny počasí. Naštěstí jsme měli v záloze opět tělocvičnu v Bílém Potoce a tak vše mohlo nerušeně pokračovat. Strava byla domácí, vegetariánská a co je důležité- chutně sladěná s programem.
Na rozdíl od dřívějších let, kdy jsme se zaměřovali jen na formy, letos mne inspirovaly obecné principy a důraz na jejich posloupnost. Tím se i naprostému laikovo odhalí primární smysl přičemž následující cvičení pak přijímá s mnohem větším důvěrou a zájmem. Aby se zadařilo, je v první řadě potřeba překlenout tu ohromnou vzdálenost mezi pojmem Čchi-kung a obyčejným životem. Je důležité vynechat odborné a laikovi nesrozumitelné teorie a zmínit to nejdůležitější. Čchi-kung je vším ve všem a bude každému mnohem dostupnější, pokud bude schopen pod prahem všech činností, ale i nečinností uvědomovat si a vnímat sám sebe. Smyslem je setkat se sebou v mnohem důvěrnějším vztahu a toto setkání pak nechat zrcadlit v přirozené a spontánní pospolitosti kolektivu.
A aby z této reportáže měl užitek i ten, kdo nebyl přímým účastníkem, popíšu v krátkosti ony zmíněné, důležité principy. Nejdřív se musí člověk ve svém těle uvědomit. Díky tomu odhaluje nepoddajnost a ztuhlost, kterým odpovídá větší případně menší pocitový komfort. Chceme-li se tedy cítit lépe, potřebujeme udělat další krok a tím je rozvolnění stagnujících struktur. Jakmile své tělo rozvolníme, uvolní se spolu s tím i nahromaděné napětí a můžeme přejít do další fáze v níž se ho pokusíme vypustit. Po vypuštění starého následuje fáze napuštění nového a sladění energií. To je základ každého Čchi-kungu. Návdavkem se dají cvičit všechny další soubory a cvičení na vylepšení pohyblivost, zlepšení cirkulace čchi, revitalizaci vnitřních orgánů apod. Základ je však ale vždycky stejný, uvědomit se, rozvolnit se, vypustit se a naladit set. Jen s naladěným nástrojem je možné hrát, v životě je to prakticky to samé a neměli bychom na to zapomínat.
I přesto, že jsem se osobně letošního semináře nezúčastnila, musím konstatovat, že letošní seminář se opravdu neobyčejně vydařil. Poprvé se jej totiž účastnil můj manžel. Před odjezdem byl podrážděný, plný negativismu, pesimismu ze všeho kolem, nechtělo se mu příliš jet, nevěděl, co tam bude dělat, jak to zvládne fyzicky i mentálně … Vrátil se jakoby úplně vyměněný. Sám, i když racionálně založený a předtím v „nic nevěřící“, se vrátil překvapený vlastním poznáním, že přenos energie mezi lidmi a i energie v člověku samotném existuje. Celý zářil, byl a stále je v naprosté pohodě a klidu. Pohoda a vnitřní klid vyzařovaly i z těch účastníků, kteří přišli v pondělí na Tchaj-ti.
Jirko i Vendulko, děkuji Vám!