Začátkem školního roku je zahajována většina volnočasových aktivit. Na rozdíl od činností, v kterých máte naprosto jasno co se tam dělá, kurzy Taiji a Čchi-kung mohou být v tomto ohledu výjimkou. Tím vzniká riziko, že u některého člověka se může náš program minout s jeho představou. Možná namítnete, jak se může někdo minout s představu, když žádnou nemá. To je sice pravda, ale jen částečně, protože každému rozhodnutí předchází vědomá nebo podvědomá potřeba. (Každá potřeba je vždy konfrontována s představou a představa to není jen souhlas, ale také celá řada omezení).
vědomé a nevědomé potřeby
Vědomé potřeby často vznikají v důsledku nějakého zanedbání například když vám lékař sdělí, že nemáte dostatek pohybu. A protože tušíte že ignorováním této informace byste si mohli přivodit další vážnější problémy, získáváte silnou motivaci něco pro své tělo udělat. Oproti tomu nevědomá potřeba je charakteristická tím, že něco vás niterně přitahuje a nutí vyzkoušet i když vůbec netušíte k čemu by to mohlo být právě pro vás dobré. Vědomá potřeba vychází z racionálního důvodu, kdežto nevědomá potřeba z niterného popudu.
Zdraví, bojové umění a meditace
Každý obor má své formální (záměr) a obsahové (pocit) téma. Obecně platí, že čím konkrétnější zaměření, tím jasnější volba. Takže když se dám třeba na Čchi-kung, měl bych vědět, že si budu jemně protahovat tělo a zlepšovat svůj energetický – pocitový komfort. Když jdu na bojové umění, vím, že se budu učit nějakým technikám jak čelit fyzickému, případně duševnímu tlaku a když se přihlásím do meditačního centra, je jasné, že tam budu sedět na zadku a zklidňovat neposednou mysl. Každý účel světí své prostředky. Z hlediska Taiji se tyto tři směry spojují v jeden.
Předpokládám, že touto informací mohu v mysli začátečníka vyvolat zmatek a možná i odpor. Proč zrovna odpor? Protože si zpravidla vybíráme jen ty části, které považujeme za správné a jejich antagonistické protiklady odmítáme. Jenže právě tam bývá zakutané jádro našich niterných problémů, které podlamují zdraví a duševní pohodu. Lidé se honí za prožitky, ale co je pro ně opravdu dobré nevědí. Jde totiž o to, že jen to co dokážu přijmout, dokážu i změnit. (třeba sebe) Přijetí ovlivňuje psychiku a psychika má rozhodující podíl na tom zda vám něco půjde, či nikoli. Bez přijetí se snažíte působit tělem na tělo což je akt energeticky nevyváženého úsilí, v němž každé dosažní doprovází pocit nedostatečnosti a zmaru.
Z praktického hlediska
Budete-li pouze ozdravovat tělo a kultivovat energii (Čchi-kung) v okamžiku kdy narazíte na nějaké problémy, (matrix) váš pocitový komfort vezme za své. Důvod je ten že vaše mysl nemá dostatek nadhledu a klidu (meditace). Pokud postrádáte zkušenost jak s takovou situací pracovat (principy Taiji), stanete se snadno obětí svého odporu a tlaku. Pod vlivem narůstajícího stresu člověk přepíná do sebezáchovného režimu a odtud ho začínají ovládat emoce a podvědomé reakce. Takže místo toho abychom se snažili řešit ten či onen problém, měli bychom usilovat aby se naše energie co nejdříve vrátila k rovnováze. Čhi-kung tuto rovnováhu odhaluje a Taiji ji v interakci na vnější situace upevňuje. (Jsou to dvě ruce jednoho těla). Když tuto výzvu dokážeme přijmout, časem zjistíme, že všechen vnitřní odpor a boj byla dokonalá iluze naší mysli. Kontakt s druhým člověkem nemusí být vůbec tak stresující a hrozný, pokud si začneme uvědomovat sami sebe.
Chápu, že těmto slovům rozum někdy nerozumí, ale srdce je vnímá a chápe. Pro naší společnou praxi je velmi důležité pochopení, protože sjednocuje záměry. Pochopit lze jen velmi prosté a jednoduché věci. doufám, že v tomto místy náročnějším slohu se mi to alespoň trochu povedlo. 🙂
Ano, Jirko, povedlo 😊. Velmi pěkně vysvětleno 👍.
Máme za sebou úvodní hodinu začátečnického kurzu taiji a opět tu byly obavy a výhrady vůči aplikacím. Pokud bych se přel a přidával argumenty, vypadalo by to, že přesvědčuji, já však jenom konstatuji: Po bezmála třicetileté praxi mohu s jistou říci, že stínové cvičení bez aplikace je něco podobného jako kdybyste se učili zavazovat boty, ale nikdy si je neobuli natož abyste se v nich někam vypravili. Je velkou chybou, že se povědomí o taiji v našich (českých) poměrech ujalo pouze jako zdravotní tělocvik, nebo vznešeněji řečeno meditace v pohybu. Taiji které si neosaháte s partnerem, které nevnímáte v každodenním životě je mrtvola bez energie, bez nápadu, protože nemá nic společného s naší prožívanou realitou.