Zhong Ding (中定) – středová rovnováha

Ve světě plném protikladů a neustálého pohybu se středová rovnováha stává klíčem ke klidu a stabilitě. Není to jen fyzický stav, ale hluboký princip, který nám dává možnost obstát i v těch nejtěžších situacích. Nevybírat mezi dvěma stavy, nezařadit se do správné pozice a proudu, bývá často považováno za slabost a ignorantství. Ve skutečnosti se právě tady odhaluje mistrovství.

Opora středu

Pokud hledáme jistotu, nevyhneme se potřebě uchopit pevný bod, který nás v případě potřeby stabilizuje. Tento bod je z hlediska fyziky těžištěm a z hlediska energie okem hurikánu. Pokud se vnímáme jako tělo, budeme zřejmě hodně posilovat a tento bod rozšiřovat na celou svou muskulaturu. Pokud se ale vnímáme víc jako energie, otvírá se nám svět netušených možností.

Stabilita a obrana

Najít stabilitu v klidu nevyžaduje žádné úsilí a tudíž to nepředstavuje žádný problém. Zcela jinak tomu však bude v pohybu, psychicky vypjaté situaci anebo tlaku, který je na nás vyvíjen zvenčí. Blíží-li se nebezpečí – naší první reakcí je uzavření. Uzavíráme se, aby do nás nemohla vstoupit cizí energie a abychom se před nepřátelským vlivem co nejlépe ochránili. Tělo reaguje stažením, hůř se nám dýchá, krevní tlak stoupá, energie stagnuje a nás obstupují obavy a strach. Tady nám udržování fyzického středu nebude nic platné. Energii, která nás měla prostoupit a ochránit jsme uzavřeli a tím došlo k vnitřnímu napětí a ztrátě duševního komfortu.

V tomto stavu se stáváme obětí situace a v zablokované energii se nemůžeme cítit dobře. Prožitá zkušenost se zapíše do podvědomí a traumatizující zážitek začne živit obavy a strach.

problém se opakuje

V takovém případě začíná být situace vážná a se stoupající naléhavostí hledáme pomoc a účinné řešení. Určitě nás nemine „rada nad zlato“, která doporučuje každou nepříjemnou situaci přijmout. Pokud toto přijetí chápeme jako kapitulaci před tím co nechceme, naše utrpení nabývá dalších, téměř astronomických rozměrů. Výsledkem je, že právě to co nechceme, vstupuje, deformuje naši strukturu, zvyšuje napětí a v případě recidivy vede k zhroucení.

Takže pevný střed a ani přijetí nefungují. Co tedy dělat?

Dalším řešením

je nedělat nic, nezkoušet přijímat, nezkoušet ani nepřijímat, zůstávat v uvolněné přítomnosti v níž tělo zůstává celistvé a otevřené. Poté nemůže nic negativního do naše systému vstoupit. Náš střed je tak všude a zároveň nikde. Navíc je prázdný, takže případný útok se nemá do čeho opřít. To je však možné teprve tehdy, když naše „já“ nebude vytvářet žádnou fixaci a překážku. Nemáme-li pevné já, není odkud očekávat utrpení.

Díky tomu se stáváme víc vědomím než myslí, víc energií než tělem a potom není problém vnímat svou existenci jako uvolněnou neutralitu (plynutí), která se chová jako voda když obtéká kámen. Pokud nás něco bolí, je to jen proto, že naše „já“ odporuje a nebo se snaží o nějakou naivní strategii. Strategie zavání manipulací a jako taková narušuje všechny harmonické vztahy.

Abychom tedy příště v psychicky náročnější situaci obstáli a neztratili sami sebe, neměli bychom se fixovat na svůj střed, neměli bychom ani kapitulovat, zkoušet přijímat, nebo nedej bože tlačit. Stabilní a funkční návod je – zůstávat u sebe a neměnit se.

Co je míněno tím zůstávat u sebe? To je otázka všech otázek. Výrazem „u sebe“ je míněno to co si o sobě myslím, jak se vnímám a definuji. Tato realita je často naprosto iluzorní, protože buď nám přidává (falešné sebevědomí), anebo nás sráží (mindráky); obojí zkresluje skutečnost a má neuvěřitelnou moc rozdělovat jinak celistvou existenci.

Podpůrná cvičení

• Mentálně – dvacet minut denně zastavit jakýkoli pohyb a vnímat klid
  (díky tomu získáváme vhled. Časem zjistíme, že nejsme tím, kdo si myslíme že jsme, a to může výrazně změnit podobu pozice „jsem u sebe“). Možná tak odhalíme nový opěrný „bod“, který je spíš stav a můžeme ho nazvat – středová rovnováha.
• Tělesně – udržovat povědomí vertikální osy od vrcholu hlavy (baihui) k hrázi (huiyin). Obecně jde především o to, abychom při cvičení forem udržovali správnou osu těla.
  (nejdříve se taiji cvičí rukama, v pokročilejší fázi nohama, vrcholná úroveň vychází ze Zhong-Ding -středové rovnováhy), cvičit sestavu taiji ne jen jako fyzický pohyb, ale také jako plynutí; ne jako „já“, ale spíš jako nestranný pozorovatel.
• Energeticky oživit tok čchi středním kanálem (zhong mai) cvičit Zhan-zhuang -kung, oživovat páteř, zaplňovat svůj prostor.
• Aplikačně – udržovat středovou rovnováhu při kontaktu se soupeřem (partnerem), nepříjemnou situací apod. Netlačit, neodporovat, nezkoušet přijímat, vnímat podstatnost a nepodstatnost, netuhnout a plynout. Jakmile jednou zažijeme zkušenost, která se nám osvědčila, můžeme se k ní kdykoli vracet a vždycky nám bude k dispozici.
  
  Taiji, stejně jako středovou rovnováhu můžeme najít kdykoli nejen při cvičení taiji a pokud to vnímáte podobně, můžete cvičit a zdokonalovat své kung-fu neustále. 🙂