Největšími znalci a průkopníky v odhalování zákonitostí v oblasti vitální energie byli a jsou bezesporu Číňané. Díky jejich nezměrnému úsilí a vhledu vznikla nejen tradiční čínská medicína, ale i cvičení pod úhrnným názvem Čchi-kung. Pojmem „Čchi“ je nazývána esence života a „Kung“ volně přeloženo znamená dovednost, umění, nebo Cestu. Tato cvičení v mnoha ohledech překračují základní rámec fyzického pohybu, a aby bylo možné využít jejich účinek na maximum, je třeba znát a respektovat důležitost „pěti kroků“, které jsou obecně považovány za esenciální základ na udržení zdraví a hojné energie. Článků na téma – „“co správně dělat“ je všude plno, a tak se zde zaměříme také na to „co rozhodně nedělat“, protože to bývá, s ohledem k neblahým následkům, mnohem důležitější.
Pět kroků
Regulování stravy, řízení spánku, řízení těla, řízení dechu a řízení mysli.
Regulování stravy
Není třeba se obávat, že bude nutné trápit tělo kdoví jakými dietami. Mnohem důležitější je pravidelnost a jednoduchost. Náš organizmus oceňuje stabilitu, rovnováhu a žádné extrémní výkyvy. Je prospěšné seznámit se termikou konzumovaných potravin a tu sladit s ročním obdobím a fází dne. Obecně lze říci, že v zimním období (ráno a večer) je třeba tělo víc ohřívat, v létě (během dne) naopak chladit. Nikdy by se nemělo drasticky zasahovat do vnitřního prostředí náhlou změnou, protože to způsobuje šok vnitřních orgánů a velký výdej energie, který je zapotřebí na obnovení rovnováhy.
Nikdy bychom neměli jíst ve stresu a jídlo do sebe tzv. házet. Způsobuje to trávící potíže a ve střevech stagnaci nestrávených zbytků. Mělo by se mnohem víc žvýkat až bude každé sousto dostatečně prosliněné a pocitově tekuté.
Další velkou chybou jsou velké porce jídla a tekutin nejen při tzv. hlavních jídlech ale především na noc. Tělo, místo toho aby odpočívalo, musí pracně trávit, což vyvolává pocit napětí, neurózy nebo dokonce poruchy spánku.
Řízení spánku
Druhou oblastí je spánek. Ten však lidé, zejména v dnešní době, velmi podceňují. Nejen tělo, ale především mysl potřebuje vypnout a v klidové fázi nečerpat novou energii. Je dobré vědět, že pokud budeme chodit spát po 24 hodině, čerpáme již velmi málo zklidňující a obnovující esence Jin. Okolo 3 hodiny ranní nastupuje Jang, takže skutečně hodnotného času k obnově máme tím pádem velmi málo. Spánek je způsob nevědomé meditace. Díky němu se navracíme ke své podstatě a podstata je základním pilířem životní energie.
Pokud nemůžete spát, zejména v čase mezi 1-3 hodinou ranní (orgánové hodiny-játra) je to jasný signál přetažení. V takovém případě nemá smysl za každou cenu se snažit usnout, protože tímto úsilím aktivujete mozek, v panice že nespíte se přidá adrenalin a bude z toho koukání do tmy až do rozednění. Zároveň nemá smysl brát žádné prášky na spaní, protože příčina nespavosti není odstraněna. Tělo si zkrátka poroučet nedá, a i když ho chemicky oblafneme, jindy nám to zase i s úroky vrátí.
Řízení těla
Většina z nás si vůbec neuvědomuje, kolik napětí během dne nasbíráme v ramenou, čelistech, břiše, anebo zádech. To všechno je důsledek vypjaté aktivity mysli a kontinuálního stresu. Každý nadměrný tonus nejenže zhoršuje hybnost, ale zároveň blokuje volný pohyb energie, což bává spojeno s nepříjemnými pocity. Pokud tomu nevěnujeme pozornost, blokády a s nimi zhoršený pocitový komfort začnou být časem normou.
Běžně se lidé zbavují nahromaděného napětí fyzickým výkonem, který tělo nejen čistí, ale následně přivádí k relaxaci. Můžeme tedy říci, že takto dosažená relaxace není přirozený, ale podmíněný stav, díky kterému vzniká návyk na fyzický výkon. V mladším věku není toto tělesné huntování, pokud se nedostává do extrémů, nijak zvlášť škodlivé, protože organizmus se dobře adaptuje. Pokud ale ve stejném stylu pokračujeme i v pozdějších letech, fyzicky náročné výkony, zejména pak ty vytrvalostní nás mohou předčasně ochromit, a nebo dokonce zabít. Tělo při nich totiž „jede“ na dluh, samo sebe vysává z esence (podstaty) a tento energetický deficit vede k vyčerpání ledvin. Každý organizmus potřebuje hojnou Čchi, a pokud se mu jí nedostává, nejslabší článek bude vždy reagovat.
Energie se pohybem mobilizuje a to může přinášet naprosto mylný dojem, že nás to nabíjí. Se vzrůstající zátěží se však vyčerpává a na to bychom neměli nikdy, zejména ve starším věku, zapomínat.
Řízení těla je tedy o tom, dávat tělu právě to, co z hlediska věku a momentální situace potřebuje. Zatímco v mládí je prioritou výkon a síla, po 45 roku života je mnohem důležitější pohyblivost a pružnost. Z hlediska spojení s CNS a kondicí mozku je třeba podporovat také koordinaci a rovnováhu. Výhodu mají všestranné aktivity vůči jednostranně orientovaným disciplínám.
Řízení dechu
Dech je pro každého tak přirozenou záležitostí, že si prakticky nikdo z nás neuvědomuje, že naše tělo dýchá. Nicméně, kdybychom byť jen na minutu či dvě tento proces zastavili, rázem bychom měli velké potíže. Za normálních okolností vše řídí náš autonomní nervový systém. Díky němu se v námaze a stresu stává dýchání povrchnější a rychlejší, jakmile se zklidníme, vše se automaticky zpomalí a zklidní. Tento princip se dá využít při emočně vypjatých situacích, v kterých můžeme vědomě dýchat. Tím odpoutáme svou mysl od příčiny psychického rozrušení, načerpáme víc energie a stres se všemi důsledky začne pomalu odeznívat.
Během pokročilejší Čchi-kungové praxe se doporučuje sladit pohyb a dech. Nedělá se to však tím způsobem, že bychom svůj dech násilně zpomalovali, ale naopak necháme se svobodně dýchat a tělo svůj pohyb tomuto rytmu přizpůsobí. Tím vyladíme optimální rytmus svého cvičení, které bude sladěno s našimi potřebami. (někdy je třeba zrychlit- produkce Jang, jindy zpomalit produkce Jin). Z toho vyplývá že řízení dechu, není a priori o tom, že bychom jej měli řídit, kontrolovat, nebo jinak násilím manipulovat, postačí, když si ho budeme víc uvědomovat.
Existují dechové techniky, (pranayama, holotropní dýchání, Buddhistická, nebo obrácená metoda tzv. prenatálního dechu a mnohé další)
Nikdy bychom neměli bez předchozí zkušenosti a praxe dlouhodoběji zasahovat do dechového rytmu, protože tím můžeme blokovat volný pohyb Čchi, stresovat srdce a plíce, anebo aktivovat energetická centra na jejich projev zatím nejsme dostatečně připraveni.
Řízení mysli
Řízením mysli není míněno popírání nebo protěžování nějakých konkrétních myšlenek, ale spíš jejich kontrola. Pokud se snažíme něco popřít, anebo vytěsnit, ukládá se to do podvědomí, když se to naopak snažíme zafixovat a upevnit, stává se z toho dogma, nebo dokonce chorobná představa. Z hlediska Čchi-kungu je řízení mysli chápáno tak, že se učíme sledovat konkrétní záměr – představu, která evokuje adekvátní pohyb energie čchi. Pro názornost si představme, že chceme aby naše ruce stoupaly vzhůru. Pokud to opravdu chceme, dá se do pohybu nepatrný pocit (Čchi) a za ním se přidá tělo. Protože to všechno jde ve velmi rychlém sledu, máme dojem, že všechno dělá jen tělo.
Proto při cvičeních Čchi-kung je vhodnější méně myslet, více si představovat a vnímat.
Nikdy by jsme neměli zkoušet zastavit svou mysl, anebo silou manipulovat s konkrétními záměry. Může to vyvolat působení rovnovážných sil a místo zisku bychom se mohli dočkat nečekané ztráty.
Závěr:
Když se na to podíváme jako na celek, začíná to všechno dávat smysl: Jídlo dodá energii, spánek ji obnoví, tělo ji nechá proudit, dech ji rozhýbe a mysl usměrní. „Pět kroků“ aby to všechno správně fungovalo. Když tento princip naplníme, budeme nejen dělat běžné věci vědoměji, ale také se projeví síla a díky ní máme šanci udržet své zdraví až do pozdního věku. 🙂