O naprosté a živé radosti

V našem kurzu máme za sebou dvou měsíční pohybovou průpravu a nyní začínáme praktickým způsobem vstupovat do základů umění Taiji. Aby se vám podařilo překlenout následující období a úspěšně realizovat další cíle, mohou vám pomoci informace, které odhaluje a postupně objasňuje následující článek.

Mnoho lidí se nadšeně pouští do cvičení Taiji aniž by věděli, že víc než čínský tělocvik pro vitalitu a zdraví to je terapie, která krok za krokem odhaluje, že všechno je hrou jakéhosi nedělitelného celku, v kterém hraje svou nezastupitelnou roli nejen tělo, ale také energie a mysl. Abychom se stali součástí Taiji měli bychom si uvědomit že:

„Věci se nejdříve uskutečňují v mysli a teprve poté v těle. Naše cítění musí být vrcholně vnímavé, abychom byli schopni dosáhnout naprosté a živé radosti. To je to, co se rozumí proměnami plnosti a prázdnoty“. (taiji classic)

Proto pokud strádáte jakýmkoli nedostatkem, potížemi či neduhy a chtěli byste to prostřednictvím tohoto cvičení nějak změnit, měli byste se zabývat nejen svým tělem, ale stejnou měrou i energií a myslí. Měli byste se naučit dívat na všechno pohledem celku a připouštět i postupy, které vám zpočátku mohou být neznámé a cizí, protože jen tak překročíte bariéru bránící pokroku. Klíčem k úspěchu je důvěra a i když hnedka nevidíte konkrétní výsledky, neznamená to, že tady nejsou, jen je nevidíte. Proměna housenky v motýla probíhá také uvnitř a pokud zůstáváme na povrchu, musíme si nějaký čas počkat.

Jakmile má adept cvičení Taiji za sebou základní pohybovou průpravu, začíná se učit tzv. formu. Jak už jsme si mnohokrát říkali, forma je choreografií relativně uvolněných pohybů a pozic, které nejen že pěkně vypadají, ale také mají svůj pocitový (JIN vnitřní) a aplikační (JANG vnější) význam. Tyto dvě polohy, pokud jsou správně uchopeny, naplňují princip – jak uvnitř tak navenek. Není pochyb o tom, že pokud cvičíme pravidelně, v patřičné kvalitě a uvolnění, můžeme zlepšit proudění životní energie a tím posílit své zdraví. Tím však naplňujeme jen jednu část celku v níž řešíme výhradně sebe. Ta druhá, neméně důležitá se zabývá naší interakcí s okolím. A právě v tom mohou být velmi prospěšné a užitečné tzv. drily a aplikace. Díky nim se naučíte neformálně navázat kontakt, upevníte svou pozici a bez odporu a tlaku získáte cit pro správnou reakci. Umění Taiji se aplikuje bez rychlosti, hrubosti a síly takže to je bez destruktivních následků na zdraví naše, nebo našeho partnera. Když to shrneme a podtrhneme: To nejdůležitější co vás mohou Taiji drily naučit je ustát emočně vypjatou situaci a při tom neztratit rovnováhu. Cílem je ukončit boj. A pokud jej v sobě ukončíme, můžeme navenek bojovat, ale vnitřně nemůžeme prohrát. 🙂

Možná tušíte, že tady nejde o fyzickou, ale především mentální záležitost. Často bojujeme s druhými, se svým tělem, s nemocemi, chudobou, politiky, hloupostí, nebo celou řadou okolností, které nedokážeme změnit. Život (Taiji) nás učí podvolit se a přijmout ztrátu, která se může proměnit v zisk. Podvolením oživujeme jinový – ženský princip, o kterém Lao ´C říkal: „ Co je poddajné a měkké náleží životu, co je nepoddajné a tuhé náleží smrti“. A právě zde se odhaluje princip, který uzdravuje a léčí, na nás je, včas si ho uvědomit a používat nejen na hodinách Taiji, ale především v každodenním životě. Potom nebudeme na Taiji přicházet a odcházet, nýbrž se staneme součástí zdroje a vyváženého života.

Zejména citlivé ženy by měly vystoupit se své komfortní zóny a nebát se aplikovat. Mají tím šanci realizovat své niterné mužství, které bylo po mnohé generace utiskováno. Ani muži nepřijdou zkrátka, naučí se prosazovat své záměry jinak než hrubostí a silou, jinými slovy – začnou používat své potlačované ženství.

Když si to dovolíme pracovat s našim vnitřním protějškem, staneme se celistvější a přinese nám to celou řadu nových zkušeností a výhod. To nejdůležitější je však smysl pro rovnováhu. Když se podvolíme realitě, v které se věci dosahují jinak než úsilím a bojem, přinese vám to naprostou a živou radost. Konec konců jak by umění taiji mohlo být hrou celku, kdybychom si hráli jen s částí? Jak by to mohlo ovlivňovat každodenní život, kdyby to bylo uzavřené jen do prostoru tělocvičny? Tím, že si dovolíme cvičit – aplikovat Taiji všude, rozšíříme svůj realizační prostor a ten, jak říkají kvantoví fyzikové, je zároveň energií – takto se z nemožného stává možné.

Závěr tohoto článku bych rád věnoval citaci mistra Taiji profesora Cheng Man chinga´:
„Člověk by měl cvičit Taiji nejen pro zdraví, ale také proto aby odhalil o čem život je. A když to jednou odhalí, mělo by to být včas, aby si to stačil také náležitě užít“.