Jak přežít horkost těchto dní

V těchto letních dnech, kdy teploty každým dnem stoupají nad hranici 30 stupňů se může náš organizmus velmi snadno přehřát. Samozřejmě že tělo má své mechanizmy jak s horkem pracovat, ale i to má svůj strop a pokud na slunci zůstáváme déle, nebo dokonce musíme v tomto počasí fyzicky pracovat, mohlo by být prospěšné seznámit se s účinnými metodami a obecnými přístupy, jak nebezpečné stavy vnitřní horkosti poznávat a jejich příznaky tlumit.

V první řadě bychom měli umět své přehřátí vnímat. Mnozí lidé jsou ke svému tělu naprosto apatičtí a začnou se o ně starat teprve tehdy, když mají konkrétní problémy, ale to už bývá zpravidla pozdě. Symptomy přehřátí nastupují nečekaně a rychle. Mohou se projevit jako nevolnost, lehká ztráta orientace, motání nebo bolesti hlavy, zrychlený tep, průjem, horkost na hrudi, horký dech, zimnice apod. Tohle už je varování a pokud jej podceníme, můžeme počítat s tím, že propuknou v úpal anebo úžeh.

Úpal a úžeh

Zatím co úpal představuje přehřátí celého organizmu, tedy i vnitřních orgánů, úžeh zasahuje především oblast hlavy a šíje. Úpal často nastává v důsledku dlouhodobého vystavování pokožky slunci, kdežto k úžehu může dojít pokud čelíme velkému horku a můžeme být klidně i oblečení. Často jednáme instinktivně a správně pokud se snažíme ochlazovat, tyto snahy však mají svá zdravotní rizika, která si nyní podrobně popíšeme.

Způsoby ochlazování

Způsobů jak zchladit přehřátý organizmus může být celá řada od těch účinných a vhodných až k těm naprosto destruktivním, které vyvolávají pravý opak. Je dobré vědět, že horko otvírá póry a díky tomu může vnitřní horkost odcházet potem z těla ven. Chlad ale působí opačně takže když například vypijete naráz sklenici studené vody, tělo reaguje tím, že se ve vás všechno stáhne a organizmus místo aby teplo pouštěl, začne jej samo vytvářet a uchovávat. Uvažovali jste někdy nad tím jak se při tom asi cítí naše vnitřní orgány? Mělo by jím být jako v pokojíčku o teplotě 37 stupňů a místo toho zažívají finskou saunu. Není proto divu, že reakcí na náhlou změnu je šok. Ten může doprovázet nevolnost, zvracení, zimnici, nebo zvýšenou teplotu. Vážnější situací pak může být nevolnost, ztráta orientace, srdeční zástava a nebo mdloby. Proto bychom se měli naučit svému tělu naslouchat a zbytečně ho nepřivádět do vypětí a stresu.

Orgány, které horkem strádají nejvíc

Nejvíc z nadměrného horka strádají srdce a plíce, přičemž podružně mohou mít potíže játra a ledviny. Z hlediska tradiční čínské medicíny (dále jen TČM) je dobré vědět, že srdce je orgán, který velmi citlivě reaguje na přehřátí. Vzdušná horkost, kterou vdechujeme, prochází plícemi. Plíce jsou povahy kovu a tudíž společně s perikardem horkost srdci odnímají, nicméně i toto orgány mají svou kapacitu a pokud je překročena, může nastat kolaps. Proto je velmi důležité v horkých dnech nepřetápět srdce a odlehčit plícím. (To se děje především při fyzické námaze). „Matkou“ srdce jsou podle pěti prvků játra, ta zažehnou oheň a pokud nadměrnou horkost nevydýcháme, srdce může kolabovat. Největší riziko je mezi 11 – 13 hodinou, kdy se podle orgánových hodin nachází srdce v největší aktivitě a tudíž je i nejvíc zranitelné.

Prevence

Abychom riziku případných potíží předešli, měli bychom se v horkých dnech vyhýbat nadměrné fyzické námaze a to zejména během poledne. Zároveň můžeme odlehčit plícím tím, že nebudeme konzumovat těžká, masitá jídla.

Párový orgán k plícím je tlusté střevo a pokud chceme aby se nám lépe dýchalo, měli bychom během těchto dní jíst méně a především ty potraviny, které svou povahou, nikoli teplotou ochlazují. Mezi takové potraviny patří zejména tropické vodnaté ovoce, které je výrazně povahy JIN. (Meloun, pomeranče, hroznové víno, broskve).Výborná je také salátová okurka s kysanou smetanou. K pití jsou ideální vlažné nápoje, třeba zelený čaj nebo rooibos a místo hlavního jídla polévky, které trávicí soustavu zasytí, ale zbytečně nezatíží. Rozhodně bychom měli vynechat těžké, tučné masité pokrmy a alkohol. Ideální by bylo neobědvat v tyto dny vůbec.

Když se trochu seznámíme se zvyky daleké Indie, neujde naší pozornosti, že velké horko tam tlumí tím, že v kuchyni používají zahřívací ingredience a koření, které tělo otvírají a umožňují tak horkosti lépe vystoupit ven. Je to tedy pravý opak toho, jak se k horku stavíme my a to je k zamyšlení.

Co se týče vnitřního ochlazování jde především o to, abychom citlivěji přistupovali k teplotně vyváženému prostředí svého těla a to nebylo vystaveno extrémním výkyvům a zvratům. Je zřejmé, že v parném dni do sebe neobrátíme horkou polévku jenom proto aby se nám lépe otevřely póry, nicméně druhý extrém v podobě podchlazeného nápoje nebo zmrzliny je pro mnohé z nás samozřejmostí, kterou si nedokážeme odpustit.

Vnější ochlazování je ideální formou sprchování nejdříve vlažnou vodou a postupně přidávat studenou až do míry, kterou sneseme. Tělo tak nebude reagovat náhlým stažením a návalem adrenalinu jak tomu bývá když z velkého horka přichází skokově velký chlad. (šetříme tím své orgány a zejména srdce). Pokud změníte zažité návyky a místo studené sprchy si dopřejete příjemnou teplou, vaše tělo se ohřeje, otevře a z prostoru, který se najednou bude jevit chladnější bude odnímat JIN. Když si ale dáte sprchu studenou, pocitově se sice osvěžíte, ale vaše tělo bude reagovat zahříváním a z prostoru bude zcela logicky přijímat jang. (Jin-chlad, jang-horko)

I když se zdá, že nás povrch těla vůči náhlým výkyvům teplot chrání, vnitřek bude stejně zasažen. Proto není vhodné, zejména v starším věku, smažit se dlouho na slunci a následně podstupovat otužilecké výkony. Důvod je zcela zřejmý – horko napadá srdce a chlad ledviny. Poslední a zcela nežádoucí formou ochlazování je náhlé shlazení po intenzivní fyzické námaze, ale to je snad každému naprosto jasné.

Další metodou jak se ochladit spočívá v útlumu všech aktivit a setrvání v klidu. Klid podle TČM vypouští z nadbytku játra, ta neatakují srdce a odlehčené plíce tak mohou lépe odčerpávat srdeční horkost. (Mám velmi dobrou zkušenost s cvičením Nei-gong, srdce se zklidní a tělo i v poměrně velkém horku si udržuje dál svou rovnováhu).

Příznaky přehřátí a jak ho poznat

Důsledky přehřátí se dostavují zpravidla večer a nebo také v noci. Mohou se projevovat lehkou nevolností, emočním podrážděním, neschopností uvolnit se a najít vytoužený klid. Pokud si položíme hřbet dlaně asi tak 3-5cm před ústa a začneme vydechovat, první příznakem přehřátí je nepřirozeně horký dech. Ten může doprovázet pocitová horkost v oblasti hrudi, pocení, pokašlávání nebo pálení v krku. Během dne můžeme přehřátí registrovat horkostí v chodidlech a dlaních. Na chodidlech se nachází počáteční bod dráhy ledvin a pokud nosíme celý den obuv, z které se nemůžeme vyzout, můžeme pociťovat jako bychom chodili po rozžhavené plotně. Může se také dostavovat horkost v dlaních, kde se nachází 8 bod dráhy obalu srdce. Tělo bojuje s nadměrnou horkostí tím, že ji posílá na periferie. Proto je prospěšné během dne ochlazovat vodou nohy, ruce, hlavu, ale trup nechat být.

Zároveň je dobré vědět, že podle TČM mohou orgány na nadměrné horko reagovat se zpožděním a způsobit tak problém v době, kdybychom to nečekali. Týká se to zejména plic, které si mohou uchovávat horkost z letních dní a na podzim (období plic) způsobit problém. (To se děje zejména tehdy, když toto období sužuje sucho a teplo, místo vlhkosti a počínajícího chladu).

Proto TČM doporučuje horkost včas najít a vypustit. Není to nic složitého, potřebujeme se k tomu jenom trochu vnímat a pak znát pár triků jak to udělat.

Jak vypustit škodlivou horkost

Mám vyzkoušené, že nejúčinnější a nejrychlejší pomoc v terénu, když není na nic jiného čas je technika z jógy, která se jmenuje „Šítali pranayama“ . Ta spočívá v tom, že svůj jazyk svineme do jakési pomyslné trubičky, lehce ho vysuneme s úst ven a tímto vzniklým průduchem začneme intenzivně nadechovat a vydechovat. Je zajímavé, že i když je venku relativní horko, ochlazující účinek se dostavuje téměř okamžitě. Doslova cítíte jak to vašemu srdci a plícím dělá dobře a nepříjemné příznaky přehřátí velmi rychle odcházejí.

V tradiční jógové praxi se doporučuje vydechovat nosem; cílem je lepší zprůchodnění dýchacích cest a zvlhčování, nicméně v horkém dni je lepší Taoistická – čchi-kungová varianta, kdy nadechujeme a vydechujeme jenom ústy – jazykem. Tím se mnohem efektivněji dostává nadbytečná horkost pryč.

Další variantou jak vypustit nadbytek jangu (plnosti, horkosti) je klid. Postavíme se někam do stínu, vyzujeme si boty, srovnáme záda, mírně se povolíme v kolenou, zklidníme mysl a pozornost obrátíme do těla. Na nic nemyslíme vnímáme pouze své bytí. Můžeme se zaměřit na prodloužený nádech nosem a krátký vše uvolňující výdech ústy. Tím se výrazným způsobem mění kvalita Jang na kvalitu Jin. Jin ochlazuje, tep se zpomaluje, dech uklidňuje a my postupně cítíme, jak se teplota těla ve vztahu povrch-nitro sama od sebe vyvažuje.

Následně můžeme přidat úvodní, zahajovací pohyb sestavy TAIJI. Obě ruce svěšené, dlaněmi dolů pozvolna zvedáme s nádechem vzhůru na úroveň obličeje. Při tom si představujeme jak chladivá esence JIN stoupá z chodidel až k srdci; při výdechu ruce klesají opět dolů s představou vypouštění horkého jangu z celého těla a chodidly ven.

Poté uchopíme všemi prsty pravé ruky palec ruky levé a jemně jej vytáhneme, pokud kloub lupne (ale nemusí) je to znamení, že příslušná dráha -meridián nebyl v ideální kondici a našim cvičením se opět vyladil a energeticky zprůchodnil. Takto se pokusíme „polupat“ všechny prsty. (Palec – plíce, ukazovák – Tl. Střevo, prostředník – osrdečník, prsteník – tři ohřívače, malíček – srdce a tenké střevo) Tato mapa může být zároveň dobrou diagnostickou pomůckou díky které zjistíme, který z orgánů na tom není nejlépe, a můžeme ho, pokud víme jak, posílit a oživit.

Dalším velmi účinným cvičením je metoda pěti zvuků. Díky ní je možné cíleně vypouštět horkost z konkrétního orgánu. Tato metoda však vyžaduje delší popis a ukázkové video, takže pokud vás to zajímá, napište nám do komentářů, a když vás bude víc, můžeme ji zveřejnit.