Vánoční svátky jsou pomalu za námi a máme tu poslední týden roku. Pro mnohé z nás je naplněný blaženým nicneděláním v očekávání vyvrcholení všech oslav -Silvestra. Toto období je ale také obdobím bilancování a uvažování nad prožitým, s kterým bývají nerozlučně spojeny i nové začátky. Vývoj všech událostí stále víc naznačuje nezájem vlády efektivně řešit energetickou krizi ve prospěch občana a ten si musí poradit jak může. Jsme svědky naprosté destabilizace všech nastavených pořádků a hodnot, které zanechávají u mnoha z nás jizvy na psychickém, potažmo fyzickém zdraví. Chtěli bychom věřit a někteří lidé stále věří, že až nám bude nejhůř, stát, lékař, nebo jiná kompetentní osoba či organizace pomůže. Ale i tyto jistoty začínají být v těchto dobách nejisté, případně finančně nedostupné a tak nezbývá, než se o své záležitosti preventivně a s dostatečným předstihem postarat sami.
To nejcennější co máme je bezesporu zdraví, a proto i jeho udržení by mělo být prioritou číslo jedna. Mediální kampaně směřující k utužení zdraví jsou zpravidla jednostranné, protože protěžují fysis a ignorují psychiku. Prevence zdraví v podobě preventivních prohlídek s návdavkem aktivního pohybu, otužování a každodenní porce vitamínů zní sice dobře, ale neřeší nic z toho co se odehrává na jemnějších úrovních naší existence. Naše psychika a energie jsou primární předlohou pro sekundární fyzickou realitu. To se však zásadním způsobem podceňuje. Z praxe v našem centru můžeme potvrdit, že stále víc lidí se potýká se syndromem vyhoření, poruchami spánku, únavou, náladovostí a zdánlivě neodůvodněnými depresemi. To všechno směřuje k jedinému a tím je ztráta rovnováhy mezi vnějším a vnitřním.
Proto skutečná prevence si nemůže stačit se cvičením těla, neméně důležité je vnitřní vyladění a to ostatní, ve vyvážené míře může být přidanou hodnotou navíc.
V otázce prevence zdraví existují dva tábory diametrálně orientovaných lidí. Ten první tvoří lidé, kteří se o sebe a své zdraví starají příliš, dodržují životosprávu, zajímají se o individuální rozvoj, pravidelně sportují, cvičí ale čím víc se snaží, tím méně spokojenosti zažívají. (Dalo by se říci, že dělají příliš). Ten druhý tábor tvoří lidé, kteří se o své tělo a jeho fungování nestarají prakticky vůbec, dávají mu najíst a to je maximum jejich péče. Mnoha věcem, které by stály za pozornost a změnu nechávají volný průběh, nejsou ambiciózní a občasné neduhy vnímají jako nutnou součást života, s kterou nemá smysl svádět nerovný boj. (Dalo by se říci, že dělají málo). Nyní se nacházíme před otázkou, která skupina na tom bude z hlediska prevence zdraví lépe.
Jedni mají metody, ale postrádají klid a uvolnění, druzí mají klidu na rozdávání, ale nemají metody.
Co na to říkají čínská cvičení? Číňané se nestarají o účinek, ani progres, natož nějakou energii, každý den si jdou zacvičit na svůj plácek tu svou sestavičku štěstí a spokojení odcházejí domů. V našich poměrech jsme jejich rituály kultivace života infikovali stresem, ambicemi a západními přístupy. Z mého pohledu se k prameni a účinku dostanete když si osvojíte tyto tři věci: Pravidelnost, pozornost a uvolnění. Bez pravidelného cvičení se účinek nedostavuje, bez pozornosti můžete dělat chyby, které oslabí účinek a bez uvolnění nebude volně proudit vaše životní energie čchi. S touto výbavou se dají cvičit různé sestavy čchi-kungu a vždycky budete odměněni. Mějte však na paměti, že obsah je primární a forma druhotná i když se to jeví úplně obráceně.
To, co skutečně pomáhá a léčí je naučit se nechat věcem volný průběh, ale při tom s železnou pravidelností něco smysluplného pro sebe a své zdraví dělat. Potom co se má ukázat se ukáže. Pokud tohle dokážete našli jste tajemný klíč k úspěchu.